Rychnovský kurýr: Padouch nebo hrdina – my jsme jedna rodina

Při čtení titulku se jistě mnohým vybaví okřídlená věta ze slavného českého  filmu Limonádový Joe. Stačilo by však pozměnit sloveso v záporné, aby se původní význam této okřídlené hlášky obrátil zcela naruby. A není pochyb, že se to v mnohém děje nejen na tomto blogu.

Pokud se budeme držet černobílého rozlišení lidí na padouchy a hrdiny, pak je, bohužel, najdeme v každé společnosti. Otázka ovšem zní - kdo je kdo? Každý  si odpoví podle úhlu svého pohledu. Ale třeba i podle těch, pro které naše město bylo v minulosti Roklovem nad Kněžnou. Kdybychom chtěli použít stejně laciného srovnání, mohli bychom kontrovat tím, že nyní žijeme ve Skořepově nad Kněžnou.

Samozřejmě tak to není. Zaplaťpánbůh. Malebné městečko v podhůří Orlických hor se bude stále nazývat Rychnov nad Kněžnou – a to bez ohledu na to, kdo mu momentálně vládne. Rychnováci tu společně žili v minulosti, žijí tu v přítomnosti a bude tomu tak i v budoucnosti. V tom, samozřejmě řečeno s nadsázkou, jsou obyvatelé města jedna velká rodina. Což ale nemusí nutně znamenat, aby kvůli tomu měli jednotný a hlavně kladný názor. To bychom se rovnou mohli vrátit o několik desítek let nazpět.

Teď když máme, co jsme chtěli? Jak kdo a jak co

Je dobře, že na tomto blogu nastal alespoň relativní klid zbraní. Zvláště pak v období svátků velikonočních, kdy si křesťané připomínají vzkříšení Krista. Jistě také tragická smrt mladé řidičky a maminky dvou dětí v Rychnově nad Kněžnou den po nejvýznamnějších křesťanských svátcích mnohým připomněla, jak může být život pomíjivý - stejně jako může být pomíjivé polemizování o některých záležitostech. 

Bohužel, neděláme si iluze, že by tím snad došlo ke sjednocení obou znesvářených táborů a poplácávání po zádech se slovy, co jsme si, to jsme si… Stejně tak iluzorní je, že by si teď všichni Rychnováci společně notovali: „Teď když máme, co jsme chtěli.“ Nežijeme v pohádce a ani se nepohybujeme v oblasti sci-fi.

Těžko hledat kompromis u těch, kteří mají jen vlastní pravdu

Zkusme se ale podívat na věci s odstupem a nadhledem. Ostatně někteří tak učinili v diskusi tím, že vše není pro ně jen černobílé a že pravda není pouze na jedné straně a na té druhé jen samá lež. A že v našem městě nevládli samí padouši, co si v minulosti jen nahrabali, zatímco nyní nám vládnou samí hrdinové, kteří myslí na dobro nás všech.

Je jasné, že účelová dehonestace diskutérů místo rozumných protiargumentů, jejich zastrašování místo objasňování faktů, výhrůžky místo konkrétních odpovědí – to a ještě další znechutilo diskutéry, které tu navíc někdo označuje za pisálky, kteří by se nepodepsali svým jménem, ač sám píše pod rouškou anonymity! K tomu snad už není co dodat.

Po půl roce vládnutí nové radnice je již na co odpovídat

Jistě je velkou chybou, že dosud chybí vyjádření předchozích představitelů města k mnohým ožehavým tématům, která zazněla i na tomto blogu. A je nabíledni, že je co vysvětlovat a objasňovat. A hlavně při tom nemlžit. Jenže to samé platí pro současné vedení, které si navíc dalo do vínku zlepšení komunikace s občany. Nic mu v tom nebrání, zejména pak, když jsou pro ně dveře regionálních sdělovacích prostředků doširoka otevřené. Zatímco druhá strana, která se ocitla v opozici i pro tisk, může jen spoléhat na libovůli vydavatelů, zda se rozhodnou něco otisknout.

Už proto hodláme nabídnout prostor jak minulým představitelům města, tak i těm současným, kteří jistě mají také na co odpovídat. Vždyť 9. května to bude již půl roku, co městu vládne nová radnice. Prostřednictvím e-mailu se budeme ptát a kladené otázky budou průběžně zveřejňovány na tomto blogu (otázky budou vycházet i z diskusí). A je na každém zvlášť, jak a zda odpoví.