V pátek 10. prosince byla se vší poctou zahájena 14. výstava betlémů z kraje Orlických hor. V pondělí 13.12.2010 mi bylo vedením Kultury s.r.o. sděleno na základě dispozic daných vedením Města, že dostávám k 31.12. 2010 výpověď ze zaměstnání s odvoláním na paragraf 52 - t.j. pro nadbytečnost.
Vím, že se musí šetřit, ale akce jako Poláčkovo léto se po 17 letech existence stalo naprosto soběstačné a po řadu let nestálo už město ani korunu, stejně tak se bez jakékoliv dotace města konalo i 14 výstav betlémů. Naopak se z výnosů Poláčkova léta pořídilo sousoší pětice kluků na Panské ulici, 400 plastových křesel pro letní venkovní hlediště Poláčkova léta a stejně tak výstavy betlémů vydělaly na všech 20 figur deskového betlému před Společenským centrem.
Vím, že se musí šetřit, ale akce jako Poláčkovo léto se po 17 letech existence stalo naprosto soběstačné a po řadu let nestálo už město ani korunu, stejně tak se bez jakékoliv dotace města konalo i 14 výstav betlémů. Naopak se z výnosů Poláčkova léta pořídilo sousoší pětice kluků na Panské ulici, 400 plastových křesel pro letní venkovní hlediště Poláčkova léta a stejně tak výstavy betlémů vydělaly na všech 20 figur deskového betlému před Společenským centrem.
A tak po 6 poláčkovských mezinárodních sympoziích, jejichž sborníky si vyžádali bohemisté na všech světových univerzitách, po 17 Šlitrových jarech a 17 Poláčkových létech, po 27. ročníku Filmového smíchu a 52. ročníku Rychnovské osmičky jsem se stal nadbytečným.
Jsem si vědom, že vzhledem ke svému věku se musím smířit s tím, že z toho "rozjetého vlaku" jednou budu muset vystoupit, ale po pravdě jsem si to představoval trochu jinak.
Lituji toho, že se stěží uskuteční připravená dramaturgie příštího Poláčkova léta a že připravíme lidi o hezké prožitky na tradičních výstavách betlémů. Za těch několik let se podařilo dostat opět lidi od televize do hledišť v jízdárně, na nádvoří pivovaru, zámku, před Trojici, do hledišť v parku či u habrovského mlýna, vyprovokovat spousty mladých lidí k tvorbě betlémů, naučit mládež vychutnat a ocenit kulturní hodnoty. Při pomyšlení, že toto všechno zabijeme jediným absurdním absolutistickým rozhodnutím, je mi z toho úzko a velmi smutno.
Já to přežiju, o své duševní bohatství se nenechám nikým připravit. Odcházím s vědomím, že jsem těch 30 let Město neokrádal a za svou práci se nemusím stydět. V kanceláři jsem měl místo našeho státníka fotografii Jana Wericha s jeho výrokem, který musím ocitovat: "To je zajímavý, jak v každý době člověk překáží něčím jiným." Jak pravdivé a stále platné.
Děkuji zároveň všem partnerům, kteří podporovali Poláčkovo léto, Šlitrovo jaro, Betlémy a Filmový smích. Loučím se tímto se všemi účastníky Filmových smíchů a Šlitrových jar, kteří pravidelně každoročně do Rychnova jezdili a záviděli nám naše Poláčkovo rodiště.
Ach, Karle Poláčku, vidíte, noví rychnovští konšelé opět nezklamali. Ostatně co jste také mohl jiného čekat.
Jsem si vědom, že vzhledem ke svému věku se musím smířit s tím, že z toho "rozjetého vlaku" jednou budu muset vystoupit, ale po pravdě jsem si to představoval trochu jinak.
Lituji toho, že se stěží uskuteční připravená dramaturgie příštího Poláčkova léta a že připravíme lidi o hezké prožitky na tradičních výstavách betlémů. Za těch několik let se podařilo dostat opět lidi od televize do hledišť v jízdárně, na nádvoří pivovaru, zámku, před Trojici, do hledišť v parku či u habrovského mlýna, vyprovokovat spousty mladých lidí k tvorbě betlémů, naučit mládež vychutnat a ocenit kulturní hodnoty. Při pomyšlení, že toto všechno zabijeme jediným absurdním absolutistickým rozhodnutím, je mi z toho úzko a velmi smutno.
Já to přežiju, o své duševní bohatství se nenechám nikým připravit. Odcházím s vědomím, že jsem těch 30 let Město neokrádal a za svou práci se nemusím stydět. V kanceláři jsem měl místo našeho státníka fotografii Jana Wericha s jeho výrokem, který musím ocitovat: "To je zajímavý, jak v každý době člověk překáží něčím jiným." Jak pravdivé a stále platné.
Děkuji zároveň všem partnerům, kteří podporovali Poláčkovo léto, Šlitrovo jaro, Betlémy a Filmový smích. Loučím se tímto se všemi účastníky Filmových smíchů a Šlitrových jar, kteří pravidelně každoročně do Rychnova jezdili a záviděli nám naše Poláčkovo rodiště.
Ach, Karle Poláčku, vidíte, noví rychnovští konšelé opět nezklamali. Ostatně co jste také mohl jiného čekat.
PhDr. Jan Tydlitát
